Odborná péče při nabízení investičního životního pojištění

Ad 1) Existují omezení pro pojišťovnu při výběru podkladového aktiva investičního
životního pojištění nabízeného veřejnosti?

V případě produktu investičního životního pojištění (dále jen „IŽP“) platí, že zatímco jediným
investorem do podkladového aktiva IŽP je samotná pojišťovna, rizika z předmětné investice
jsou přenášena na pojistníka(y). Ve většině případů nese pojistník především riziko tržní a
úvěrové. Obecně lze konstatovat, že výběr konkrétního podkladového aktiva investičního
životního pojištění v případě, že rizika z něj vyplývající nenese pojišťovna, ale pojistník,
je omezen, a to minimálně s ohledem na povinnost pojišťovny jednat s odbornou péčí ve
vztahu ke klientům.

Z hlediska typologie podkladového aktiva pořizovaného pro klienty do IŽP se pojišťovna
nemůže spokojit pouze s posouzením formální možnosti konkrétní aktivum do majetku
pojišťovny nabýt, ale právě s ohledem na povinnost jednat s odbornou péčí se musí v prvé
řadě zabývat otázkou, zda je navázání pojistného produktu na určitý typ aktiva vůbec vhodné
pro koncového nositele rizika z takového aktiva, kterým je retailový klient resp. veřejnost.
Tato otázka je pak relevantní zejména pokud jde o cenné papíry fondu kvalifikovaných
investorů, dluhopisy emitentů s vysokým kreditním rizikem, dluhopisy, kde emitent není
jediným původcem kreditního rizika, strukturované dluhopisy resp. strukturované cenné
papíry, a podobné investiční nástroje, které s ohledem na jejich ekonomickou podstatu a
související rizika nejsou vhodné pro retailového klienta.

Pojišťovna by tedy obecně při výběru podkladového aktiva měla s vynaložením odborné péče
vyvinout odpovídající úsilí při posouzení (i) rizikovosti investice resp. investiční politiky
v případě, že se jedná o fond kolektivního investování, (ii) složitosti (komplexity) investice,
(iii) adekvátnosti likvidity, (iv) dostupnosti věrohodných zdrojů ocenění investice,
(v) dostupnosti průběžných informací o investici, jejím emitentovi, příp. správci, (vi) rizik
emitenta takové investice (nebo správce), není- li vyhodnoceno v rámci bodu (i), (vii) rizika
střetu zájmů z investice v rámci koncernu samotné pojišťovny a možnosti řízení takového
střetu zájmů a (viii) možnosti pojišťovny vykonávat v zájmu klientů (pojistníků, oprávněných
osob atp.) kontrolu své investice v mezích oprávnění dle příslušných právních předpisů.

Ad 2) Je v rámci IŽP předem vyloučena možnost investice do cenného papíru fondu
kvalifikovaných investorů?

Jakkoli je investice pojišťovny do cenného papíru fondu kvalifikovaných investorů sice
formálně přípustná z hlediska výčtu subjektů, které mohou být kvalifikovaným investorem
podle § 56 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZKI“), musí pojišťovna, v souladu s povinností jednat s odbornou péčí, nad rámec
posouzení oblastí uvedených výše zajistit výběr takové investice, která konečného nositele
investičních rizik, tedy pojistníka z řad veřejnosti, nevystaví nepřiměřeným rizikům, resp. ho
nevystaví kvalitativně nižší míře ochrany, než by tomu bylo v případě jeho zájmu o přímé
investování v sektoru kolektivního investování.

V případě, že se pojišťovna rozhodne pro realizaci investice v rámci fondu kvalifikovaných
investorů, jehož rizika ponese koncový retailový klient (jemuž je za běžných okolností
investice v rámci takového fondu zapovězena), měla by být schopna prokázat, že investici
s obdobným rizikovým profilem nebylo s vynaložením odborné péče možno realizovat
v jiném fondu kolektivního investování určeném veřejnosti, a že standard ochrany zájmů
pojistníků skrze realizaci investice ve fondu kvalifikovaných investorů tímto nebude snížen
(zejména, že existují dostatečné ochranné mechanismy proti svévolné změně investiční a
poplatkové politiky fondu). Mimoto musí mít pojišťovna na paměti, že jednání spočívající
v nabytí cenného papíru fondu kvalifikovaných investorů může být právě z důvodu přenosu
rizik podkladového aktiva na pojistníky v konkrétním případě považováno za jednání
odporující povinnosti jednat s odbornou péčí ve vztahu ke klientům podle § 6 odst. 1 ZPoj, a
to s ohledem na skutečnost, že podle § 56 odst. 5 ZKI je veřejné nabízení cenných papírů
vydávaných fondem kvalifikovaných investorů zakázáno.

Upozornění:
Informace obsažené v tomto materiálu vyjadřují názor pracovníků sekce dohledu nad
finančním trhem ČNB, který je aplikován v dohledové praxi. Soud a případně i bankovní rada
ČNB mohou zaujmout odlišný názor. Postup v souladu s informacemi v tomto materiálu však
bude ČNB při výkonu dohledu nad finančním trhem považovat, v mezích okolností
konkrétního posuzovaného případu, za postup v souladu s relevantními právními předpisy
vztahujícími se k dané oblasti.

Zdroj: www.cnb.cz